Projekt „Knihovny jako místa evropských dějin: Waldsassen – knihovna cisterciáků a zámek Kynžvart – knihovna knížete Klemense Metternicha“ 12. května Kynžvart | 13. května Waldsassen
Setkání průvodců a zaměstnanců památek oceněných značkou Evropského dědictví na zámku v Kynžvartě a ve Waldsassenu se zaměřilo na sdílení zkušeností a trénink dovedností důležitých pro prezentaci našich mimořádných památek.
Státní zámek Kynžvart je od roku 2019 nositelem značky Evropské dědictví jako samostatná památka. Od roku 2024 je nositelem stejné značky i klášter ve Waldsassenu a to v rámci mezinárodní iniciativy Cisterscapes – cisterciácké krajiny propojující Evropu. Tyto dvě památky se rozhodly spojit své síly v mezinárodním projektu, který získal finanční podporu Evropské Unie ve výzvě EHL Bureau: European Heritage Label Community 2024 Call for Projects. Úspěšný projekt cílí na mladé publikum a rozvíjení zaměstnaneckých kapacit. Díky přidělené podpoře je vytvářena interaktivní publikace pro starší děti a mladé a je navázána spolupráce s českými a německými školami. Výstupem projektu jsou také Dny průvodců, které byly realizovány 12. května na Kynžvartě a 13. května ve Waldsassenu.
Kynžvartské setkání v pondělí ráno zahájil kastelán zámku Ondřej Cink, který uvítal všechny účastníky a představil experty mající na starosti jednotlivé bloky. Národní koordinátor Evropského dědictví Tomáš Řepa (NPÚ) představil Evropské dědictví v souvislostech. Profesor historie Miroslav Šedivý (UPCE, Helmut-Schmidt-Universität Hamburg) ve svém příspěvku Metternichova Evropa aneb kancléřova vize evropské bezpečnosti a míru, shrnul na základě vlastního výzkumu Metternichův postoj k Evropě a jeho názory. Profesionální lektor Petr Hudec (NPÚ) nasměroval členy setkání k praktickým úvahám o prezentaci kulturního majetku a jeho historických souvislostí. Příspěvek Kolik to má pixelů? Aneb: Jak zaujmout návštěvníky zejména „puberťáky“ při prohlídce? zaujal neotřelou identifikací průvodcovských nešvarů, např. „památkový narcismus“ nebo „památkový hejkalismus“, stejně tak jako diskusí o známém označení netečného návštěvníka „muflona“ či o motivaci návštěvníka památku navštívit. Druhá část byla věnována různým nápadům na oživení prohlídky zprostředkováním zážitku nebo zmíněním univerzálií – témat, která fungují mezi věky i mezi rozdílnými lidmi stále stejně. Pro práci s mladými pak byla zdůrazňována práce s tzv. zapojovacími otázkami, které ovšem musí být citlivě vybírány - nejde totiž o otázky spojené se dějepisnými znalostmi; dále možnost ve výkladu ponechání vlastního úsudku, nikoliv předkládání hotových konceptů. Navazující workshop Trable průvodce v praxi – jak si s nimi poradit? poskytl příležitost spolupráce a sdílení zkušeností nejdříve ve skupinkách, pak se všemi účastníky.
Po obědě následovala prohlídka Kancléřovy knihovny, kde byl předveden klasický výklad a v širokém kruhu diskutovány zapojovací otázky z dvojjazyčné publikace DVĚ KNIHOVNY – DVA VELCÍ EVROPANÉ, která je v současné době dokončována.
Druhý den se setkání odehrálo ve Waldsassenu, kde v prostorách zasedací místnosti radnice EHL koordinátorka Martina Zanner (IKom Stiftland) představila iniciativu Cisterscapes a sv. Bernarda z Clairvaux jako představeného cisterciáckého řádu, ale také jako Evropana. Jessica Patz (informační centrum Waldsassen) prezentovala vlastní práci v příspěvku Oslovení mladých lidí prostřednictvím sociálních médií a konečně Stefanie Schreiner (IKom Stiftland) důkladně komentovala různé techniky Storytellingu. Dalším bodem programu byla společná návštěva klášterní knihovny, kde se v současné době připravuje restaurování. Mimořádné sochy chebského sochaře Karla Stipla, které jsou součástí výzdoby knihovního sálu, zaujaly skutečně každého.
Oba nabité dny podnítily množství diskusí a sdílení zkušeností mezi účastníky, což bylo přesně to, co jsme si od nich slibovali. Projekt dále pokračuje realizací projektových dní se školami.
Informace:
Zámek Kynžvart patří mezi nejvýznamnější památky ve správě Národního památkového ústavu. Památkový areál patří se svými 245 hektary mezi největší v České republice. Je držitelem ceny Europa nostra a European Heritage Label. Nesmírně cenné jsou dochované sbírky po šlechtických majitelích. Nejznámějším představitelem je kníže Klement Václav Lothar Metternich-Winneburg, kancléř císařů Františka I. a Ferdinanda I. Kancléř na zámku založil jedno z prvních muzeí v Evropě. Dodnes na zámku můžeme obdivovat cenná umělecká díla Antonia Canovy, Bernarda Strigela, kolekce antických mincí, daguerrotypií, grafik a zbraní. Na zámku se nachází třetí největší egyptologická sbírka v České republice. Významná je v evropském kontextu kynžvartská knihovna se sbírkou rukopisů (nejstarší dílo je z 8. století). Oblíbeným cílem návštěvníků je i kabinet kuriozit. Součástí sbírek je movitá národní kulturní památka Kynžvartská daguerrotypie, která je zapsána mezi movité památky UNESCO do registru Paměť světa.
Ing. Ondřej Cink, kastelán zámku Kynžvart, tel.: 602 233 930, e-mail: cink.ondrej@npu.cz
Více informací o zámku a jeho provozu: www.zamek-kynzvart.cz
