Zámek Kynžvart je jednou z deseti evropských památek, které obdrží prestižní ocenění v podobě označení Evropské dědictví. Evropská komise vyzdvihla význam zámku Kynžvart v procesu integrace Evropy jako významné místo diplomatických setkání v 1. polovině 19. století a akcentovala dnešní úlohu zámku jako živého centra vzdělávání a propagátora myšlenky evropské integrace.
Označení Evropské dědictví (European Heritage Label) existuje od roku 2013 a vzniklo se záměrem ocenit památky, které sehrály určující úlohu v dějinách Evropy nebo při evropské integraci. Symbolická hodnota daného místa je tak při rozhodování o udělení značky ještě významnějším kritériem než jeho estetická či architektonická kvalita. Zámek Kynžvart splňuje oba pohledy.
Nominační proces zahrnuje proceduru s pevně nastavenými pravidly. Uchazeč musí nejprve obstát na národní úrovni. Tento předvýběr zajišťuje porota složená z odborníků jmenovaných ministrem kultury. Každý členský stát může doporučit maximálně dvě nominace, které jsou následně zaslány Evropské komisi do Bruselu. Zde provede konečný výběr panel 13 nezávislých odborníků, jenž je jmenován Evropským parlamentem, Evropskou radou, Evropskou komisí a Výborem regionů. Evropský panel odborníků posléze vybere pouze jednu pamětihodnost z každého členského státu.
Nominační přihlášku vypracovala správa zámku Kynžvart. V ní představila výjimečné historické souvislosti, kdy za držení nejznámějšího majitele Klemense von Metternicha se zámek stal významným místem setkávání předních evropských diplomatů a politiků, místem, kde se spoluutvářela podoba Evropy po napoleonských válkách. Příkladem těchto setkání byla diplomatická konference v roce 1840, kdy na Kynžvartu vznikl návrh Ligy k zachování míru, jejíž písemná podoba nápadně připomíná text zakládací listiny NATO. Mírová aktivita knížete Metternicha sice nebyla přijata, ale význam jeho úsilí k udržení míru v Evropě je nezpochybnitelný. Návrh Ligy pro zachování míru v Evropě z roku 1840 je jedním z důležitých milníků na cestě integrace Evropy. Svým návrhem Metternich předběhl dobu o sto let.
Druhou částí nominačního projektu je podrobný plán aktivit, jejichž cílem je zámek představit jako místo sdílení společných hodnot při zachování tradiční národní kultury. Cílem je oslovit zejména mladé lidí z různých zemí a posilovat evropskou identitu. Mnoho z těchto aktivit se na zámku již realizuje bez ohledu na ambici zařadit se po bok památkám evropského významu. Správa zámku se aktivně podílela na mnoha mezinárodních projektech, například výstavě Šlechta Českých zemí v Evropské diplomacii (Brusel, 2018), putovní výstavě Metternicha a jeho vize míru (Vídeň, Praha, 2018-2020), výstavě Císař. Církev. Rodina aneb Tajemství úspěchu rodu Metternichů (Kynžvart, 2018-2019), výstavě Pietro Nobile: mezi technikou a krásou (Plzeň, 2019-2020); pořádala mezinárodní konferenci Evropa v 19. Století: Ve spárech nebo v péči knížete Metternicha? (Kynžvart 2018); realizace edukačních programů pro děti a mládež: Pýcha Metternicha, Velvyslanci atd.
V rámci představeného projektu je vytvořen plán aktivit na období tří let. Veřejnost se může těšit například na vydání nového obrazového průvodce zámku a okolí, na novou stezku v areálu zámeckého parku (293 ha), na různé kulturní akce tematicky zaměřené zejména na prezentaci zámku coby místa sdílení, na výstavy a to nejen na Kynžvartu. Správa zámku naváže partnerství a spolupráci s dalšími památkami Evropského dědictví a uspořádá konferenci o roli Kynžvartu v evropských dějinách i přínosu osobnosti kancléře Metternicha pro evropský mír.
Zařazením zámku Kynžvart do rodiny 48 významných evropských památek byl potvrzena ryzí kvalita hodnot, která tato památka představuje v evropské historii. Zámek Kynžvart patří v České republice mezi nejvýznamnější národní kulturní památky s mezinárodním přesahem. Vedle současného ocenění památkou Evropského dědictví byla část jeho sbírek, konkrétně Kynžvartská daguerrotypie, v roce 2017 zapsána na seznam UNESCO Paměť světa a v roce 2001 získal zámek cenu EUROPA NOSTRA. Ani označení Evropské dědictví není pro zámek zcela nové. Tuto prestižní známku držel zámek Kynžvart už v letech 2008-2013. Po transformaci označení a začlenění ocenění do struktur Evropské unie bylo všem dosavadním držitelům ukončeno členství tak, aby dnešní označení Evropského kulturního dědictví získali ti nominanti, jež budou splňovat nová pravidla.
„Mám z ocenění upřímnou radost. Každý je rád, když se jeho práce daří, zvláště v této náročné době. To, že zámek Kynžvart obstál v mezinárodní konkurenci potvrzuje jeho kvalitu. Je to součást jak naší národní, tak i evropské kultury. Tento úspěch dodává mě i mému týmu energií k další práci,“ řekl Ondřej Cink, kastelán a vedoucí správy zámku Kynžvart.
Zámek Kynžvart patří mezi nejvýznamnější památky ve správě Národního památkového ústavu. Památkový areál patří se svými 245 hektary mezi největší v České republice a jeho část má statut národní kulturní památky. Je držitelem ceny Europa nostra. Nesmírně cenné jsou dochované sbírky po šlechtických majitelích. Nejznámějším představitelem je kníže Klement Václav Lothar Metternich-Winneburg, kancléř císařů Františka I. a Ferdinanda I. Dobrotivého. Kancléř na zámku založil jedno z prvních muzeí v Evropě. Dodnes na zámku můžeme obdivovat cenná umělecká díla Antonia Canovy, Bernarda Strigela, kolekce antických mincí, daguerrotypií, grafik a zbraní. Na zámku se nachází třetí největší egyptologická sbírka v České republice. Významná je v evropském kontextu kynžvartská knihovna se svoji sbírkou rukopisů (nejstarší dílo je z 8.-9. století). Oblíbeným cílem návštěvníků je i kabinet kuriozit. Součástí sbírek je movitá národní kulturní památka tzv. Kynžvartská daguerrotypie, která je zapsána mezi movité památky UNESCO do registru Paměť světa.
Více informací a kontakty:
Ing. Ondřej Cink, kastelán zámku Kynžvart
Tel.: 602 233 930, e-mail: cink.ondrej@npu.cz
Více informací o zámku a jeho provozu: www.zamek-kynzvart.cz
Tomáš Pospíšil, tiskový mluvčí územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu, E pospisil.tomas@npu.cz / T +420 274 008 134 / M +420 775 437 294