sympozium k 250. výročí narození rakouského kancléře a evropského politika 16. – 17. června 2023 | zámek Kynžvart
Proč si dnes stále připomínat kancléře Metternicha? Sympozium věnující se mezinárodnímu rozměru Metternichovy politiky akcentovalo zejména myšlenkové koncepty, které by mohly být přínosné i v dnešní době.
Rakouský kancléř kníže Klemens Metternich se narodil 15. května 1773 v městě Koblenz ležící na soutoku Rýna a Mosely v německém Porýní. Po vzoru svého otce se stal diplomatem, během napoleonských válek velvyslancem ve Francii, poté ministrem zahraničí a nakonec rakouským státním kancléřem. Během své dlouhé politické kariéry trvající bezmála 50 let se věnoval především zahraniční politice. Jedním z jeho cílů bylo vytvoření právního rámce vztahů mezi státy, který by zajistil dlouhotrvající mír. Právě důraz kladený na principy mezinárodního práva byl pro Metternicha typický.
O jeho mírotvorném úsilí svědčí dochované rozsáhlé archivní materiály mapující jeho úvahy, koncepty, myšlenky i jednání. Právě o metternichovském rodinném archivu a jeho osudech pojednával příspěvek Klemens Metternich ve světle jeho písemné pozůstalosti, který přednesl jeho správce doktor Jan Kahuda, z Národního archivu, který byl na programu jako první.
Příspěvek Mocenská rovnováha a mezinárodní právo v Metternichově zahraniční politice profesora Miroslava Šedivého z Filosofické fakulty Univerzity Pardubice následoval poté. Podle Šedivého byl Metternich obeznámen s principem rovnováhy sil a pracoval s ním. To, co mu ale v mezistátních vztazích chybělo, byl platný právní rámec funkčních vztahů, který by zamezil válkám a konfliktům. Nejvýstižnější formulací jeho snahy o nápravu je Metternichův projekt Návrh na založení Ligy pro zachování míru v Evropě sepsaný na Kynžvartu v srpnu 1840. Svými cíli a obsahem je velmi podobný zakládajícím článkům Severoatlantické aliance.
Posledním bodem sympozia byla diskuze RNDr. Alexandra Vondry, PhDr. Jana Jireše, Ph.D. a JUDr. Jiřího Georgieva, Ph.D. Mezinárodní vztahy v dlouhém 19. století a jejich reflexe v současnosti, kterou moderoval PhDr. Petr Valenta, Ph.D. z Parlamentního institutu. Pestré složení účastníků aktuálně činných v oblastech práva, politiky a mezinárodní bezpečnosti přineslo zajímavé úvahy a vhledy do současné situace, což vzbuzovalo živou diskuzi mezi všemi účastníky sympozia.
Akce byla realizována Národním památkovým ústavem, Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd České republiky, Národním archivem a za podpory nadace Konrad Adenauer Stiftung.
Zvukové záznamy přednášek jsou k dispozici zde:
Jan Kahuda - Klemens Metternich ve světle jeho písemné pozůstalosti
Miroslav Šedivý - Mocenská rovnováha a mezinárodní právo v Metternichově zahraniční politice
Informace:
Zámek Kynžvart patří mezi nejvýznamnější památky ve správě Národního památkového ústavu. Památkový areál patří se svými 245 hektary mezi největší v České republice. Je držitelem ceny Europa nostra a European Heritage Label. Nesmírně cenné jsou dochované sbírky po šlechtických majitelích. Nejznámějším představitelem je kníže Klement Václav Lothar Metternich-Winneburg, kancléř císařů Františka I. a Ferdinanda I. Kancléř na zámku založil jedno z prvních muzeí v Evropě. Dodnes na zámku můžeme obdivovat cenná umělecká díla Antonia Canovy, Bernarda Strigela, kolekce antických mincí, daguerrotypií, grafik a zbraní. Na zámku se nachází třetí největší egyptologická sbírka v České republice. Významná je v evropském kontextu kynžvartská knihovna se sbírkou rukopisů (nejstarší dílo je z 8. století). Oblíbeným cílem návštěvníků je i kabinet kuriozit. Součástí sbírek je movitá národní kulturní památka Kynžvartská daguerrotypie, která je zapsána mezi movité památky UNESCO do registru Paměť světa.
