Časosběrné video z výpůjčky části kynžvartské nástolní soupravy na konferenci CESTY JÍDLA, kterou uspořádalo Národní zemědělské muzeum na zámku Kačina, 2024.

Kolekce nástolních zlacených souprav dominující instalaci Hlavního sálu a Zámecké jídelny vrací každého návštěvníka do nejslavnějšího a nejvýznamnějšího období zámku Kynžvart, kdy byl hlavou rodu kníže Klemens Metternich (1773-1859). Tento významný diplomat a rakouský státník disponoval několika sadami honosných nástolních ozdob, které podle potřeby převážel mezi svými sídly ve Vídni, Kynžvartu a pravděpodobně i Johannisbergu. V průběhu času ovšem došlo k soustředění této sbírky na Kynžvart, kde zůstala dochována do dnešních dnů.

O co jde?

Nástolník - anglicky "centerpiece" - německy "Tafelaufsatz" označuje mobiliář sloužící k prezentaci luxusních pokrmů, ale i banketní výzdoby, která bývala často tvořena dalšími "nástolci" a také květinami a ovocem. Abychom situaci zjednodušili, budeme nyní nazývat nástolníkem plato, na kterém se nacházejí nástolce.

Nástolci bývají označovány různé druhy etažérů, jejichž smyslem je důmyslná prezentace nejvzácnějších pochutin tak, aby byl u hosta vyvolán mimořádný dojem. Vybavíte si váš třípatrový nástavec na vánoční cukroví? Představte si jej ve zlatě a skle, s bohatou plastickou výzdobou, s úhledně vyrovnanými řádky cukroví... Představte si několik dalších nástolců, na ovoce, na květiny, na dorty neobvyklých tvarů, na barvené želé nebo delikátní paštiky - postavte je na stolní tabuli, pod ně nástolník se zrcadlovými platy a zlatou ohrádkou... a jste doma - tedy na zámku Kynžvart.

Původ kolekce

Dostupné zdroje se shodují na způsobu akvizice těchto sad - a sice diplomatickým darem. Menší nástolníky si kníže samozřejmě mohl pořídit sám, nicméně detaily ohledně příležitosti darování všech, nejen největších dvou souborů, budou muset být upřesněny dalším archivním průzkumem.

Francouzská manufaktura THOMIRE A PARIS

Některé nástolce na sobě nesou snadno rozpoznatelnou signaturu císařského cizeléra Pierra-Philippa Thomira (1751-1843), žáka francouzského sochaře a cizeléra Pierra Gouthiera. Thomira proslavila spolupráce  uměleckým ředitelem manufaktury na porcelán Sevres, Jean-Claude-Thomasem Duplessis, jehož porcelánový jídelní servis je také součástí Metternichovy zlaté jídelny.

Thomirovy bronzové výrobky vynikaly vysokou úrovní sochařského zpracování, které ve spojení s dokonale provedeným galvanickým zlacením vytvářely velice žádaný luxusní design - bez kterého si francouzský empír už ani nedovedeme představit.