V létě 1840 vypukla v Evropě tzv. Rýnská krize, a to v důsledku diplomatické roztržky mezi Francií na straně jedné a ostatními mocnostmi (Rakouskem, Ruskem, Pruskem a Velkou Británií) na straně druhé. Příčinou byl odlišný názor na řešení sporu uvnitř vzdálené Osmanské říše (tzv. druhý turecko-egyptský konflikt). Neboť se Francie cítila být v tomto sporu izolována (ostatní mocnosti se rozhodly postupovat bez její spoluúčasti), začala hrozit válkou v Evropě (hlavně na Rýně) a horlivě zbrojit. Metternich, který v srpnu pobýval na Kynžvartu společně s dalšími rakouskými a evropskými diplomaty (v rámci neformální diplomatické konference), považoval situaci za vážnou, a proto připravil návrh mírové ligy, jejíž členské státy měly do budoucna přijmout závazek řešit spory mírovou cestou, případně bránit napadený stát silou. Obsah návrhu mírové ligy se skládal z šesti článků, které jasně popisovaly způsob, jakým se mělo zabránit válce (jednání v rámci konference), případně jak měl být obnoven mír, pokud by již válka vypukla (členské státy měly napadený stát vojensky bránit). Metternichův návrh byl na svoji dobu velmi moderní a připomínal obsah zakládající smlouvy Severoatlantické aliance z roku 1949. Návrh ligy však byl odmítnut vládou v Londýně (kam byl odeslán právě z Kynžvartu), a proto již nebyl nikdy více diskutován.

(Zdroj: Miroslav Šedivý, Metternich, the Great Powers and the Eastern Question, Pilsen 2013, pp. 807-810) zdarma ke stažení zde: www.metternich.zcu.cz.

Nejnověji je téma rozpracované v historické analytické studii Metternich's League to Preserve Peace and the Conservative Elites’ Doubts about the Functionality of the Post-Napoleonic Order IN: Austrian History Yearbook, Cambridge University Press, 2023, s. 1 - 16.