Občas se kolem nás ještě dějí zázraky. I nedávné probuzení zámku Kynžvart z předlouhého spánku, trvajícího bezmála čtvrt století, považují mnozí návštěvníci za skutečný zázrak. Někoho snad už v této souvislosti napadlo, jakáže to kouzla musela správa zámku uplatnit, aby se opuštěný a chátrající objekt podařilo obnovit v jeho plné kráse a aby se na své místo vrátily také všechny odvezené sbírky. Mezi těmito sbírkami bychom ostatně našli i mnohé užitečné pomůcky k čarování. V zámecké knihovně kancléře Metternicha jsou literární poklady snad ke všem vědním disciplínám. Nechybí mezi nimi ani základní díla k černé i bílé magii, okultismu, alchymii a dalším naukám esoterickým. Latinský filolog Gaius Julius Solinus se zabýval interpretací horoskopů Říma. Před rokem 250 napsal své dílo "De mirabilibus mundi" ("Zázraky světa"); na Kynžvartu je jeho vzácné vydání z roku 1500. Magií se zabývali i další autoři: Petrus Pomponatus, Conrad Lycosthenes a Johann Baptista Porta. Jedno z nejvýznamnějších děl renesanční démonologie, což je nauka o démonech, napsal Don Francisco Torreblanca v roce 1623. Základ tajných esoterických nauk a hermetismu tvořila spolu s magií a astrologií také alchymie. V knihovně jsou díla "De alchimiae difficultatibus" z roku 1594, "Secreta alchimiae" z roku 1598 a "Figürliche alchimia" ze 17. století.

Velmi zajímavá je také čtyřdílná "Magia universalis", která vyšla v letech 1657-1659. Profesor filosofie a matematik Gaspar Schott (1608-1666) se v tomto díle věnoval desítkám praktik tzv. bílé magie, nebo-li umění čarovat. Podrobně popsal například tzv. "Magdeburské experimenty", které v roce 1656 provedl Otto von Guericke (1602-1686), objevitel vývěvy - vakuové pumpy. Von Guerickovy pokusy s "magdeburskými polokoulemi", které po vyčerpání vzduchu nešly od sebe odtrhnout, tu posloužily jako příklad magických praktik, stejně jako mnohé další optické, akustické, mechanické a hydraulické přístroje. Gaspar Schott se účastnil i dalších von Guerickových pokusů s atmosférickými a elektrickými jevy.

Je přirozené, že nezadržitelný pokrok ve fyzice postupně vysvětloval jeden zázrak za druhým. Hieronymus Tartarotti (1702-1761) vydal polemický spis proti honům na čarodějnice, který vyšel v Benátkách z roku 1750 a opět nechybí v kynžvartské knihovně, stejně jako sedmidílné "Dějiny lidské hlouposti" z roku 1789. Skutečně vážný zájemce o věci tajemné tak musel svůj zájem upřít buď do hodně hluboké minulosti, nebo do vzdálených zemí mezi tamější kouzelníky. Vědecké výsledky Napoleonovy egyptské expedice v letech 1798-1801 probudily novou vlnu zájmu o egyptské památky a vyvolaly pravou "egyptománii". Zvědavý zámecký kustod rozbalil mumii kněze Quenamuna, jednu ze dvou staroegyptských mumií, které dostal kancléř Metternich od egyptského místokrále Muhammada Aliho. Tři a půl tisíce let staré hliněné figurky posvátného skarabea, bohyně Isis, Osirise, Anubise a desítky dalších předmětů s hieroglyfy byly původně položené na různá místa mumifikovaného těla a zavinuté v "mořském hedvábí" (byssus), do kterého byla mumie zabalena. Po rozbalení pak tyto egyptské idoly rozšířily bohatou sbírku magických předmětů a talismanů. Satanský amulet, který nosil ve zlaté schránce na krku anglický romantický básník lord Byron (1788-1824), patřil původně dervišovi Ibrahamovi, synovi Mustafy. Je to vlastně opis smlouvy Šalamouna se Satanem i s podpisy obou "smluvních stran". Pestrá je kolekce tureckých talismanů, které se našly po obléhání Vídně v roce 1683. Zaručené hojivé účinky slibuje prášek, seškrábaný z magické tyčinky, kterou prý nosili v Indii bohatí muslimští Nabobové zasazenou ve zlatě. Oblázek z hnědého jaspisu je pravý kámen z Gangy, považovaný za jeden z nejúčinnějších amuletů v Indii. Americký kontinent je v souboru magických amuletů zastoupen originálními keramickými idoly Aztéků z mexického Teotihuacanu. Od jihoamerických Indiánů se na zámek Kynžvart dostal jejich léčebný prostředek ve tvaru šišky z listů neznámých rostlin.

I po tomto neúplném výčtu by už snad mělo být každému zřejmé, že s tak kvalitní magickou výbavou a s knihovnou, ze které by měl radost i sám Harry Potter, si na zámku Kynžvart poradí prakticky s jakýmkoli úkolem. Uvidíte, že další zázraky budou brzy následovat.

zpět na ve znamení kuriozit I.