Byl to mimořádně elegantní ples. Jak si poznamenala do svého deníku kněžna Pauline, manželka rakouského velvyslance při dvoře francouzského císaře Napoleona III., knížete Richarda von Metternich, malé pozdvižení způsobila blond krásou svých jedenadvaceti let mladá vévodkyně de Morny, rozená princezna Troubetzkoi. Ve svých překrásných šatech představovala Jitřenku. Vrcholem večera byl ale příchod krásné paní Ernesty Feydeau, manželky známého romanopisce. Jejímu nádhernému oblečení věnovala kněžna Pauline von Metternich ve svých vzpomínkách celý odstavec.

Císař Napoleon III. zvolil namísto tradičního černého domina tentokrát kostým beduína s turbanem z bílé vlny. Přesto, že měl císař škrabošku, bylo ho dost snadné poznat podle jeho chování, ale člověk přitom jaksi nesměl dát na sobě znát, že císaře opět poznal. Na opasku císař nosil bohatě zdobenou napodobeninu dýky.

O svém setkání s císařem a následujícím rozhovoru kněžna Pauline sama píše ve svém deníku: « Přišel si se mnou pohovořit a optal se mě, zda nemám strach z muže, který je takto po zuby ozbrojen. Odpověděla jsem mu, že se z něho skutečně strachem celá třesu a jediným prostředkem, jak by mě mohl uklidnit, by bylo to, kdyby mi svou velkolepou dýku věnoval. „Co s ní chceš dělat? - Vyloupu z ní drahokamy, abych si z nich udělala krásné šperky, které pak budu nosit! - A víš, že každý kámen má cenu miliónu? - Ale běž! To se divím! Takový chudý beduín by už dávno tyto kameny prodal, kdyby měl každý z nich cenu miliónu. Ty budeš určitě tak hodný a hned brzy ráno, až se probudíš, pošleš mi svou dýku. Já z ní nenechám pro sebe udělat žádné šperky, ale nechám ji na památku opatrovat v jednom muzeu, které má můj manžel v Čechách na jednom zámku, který se jmenuje Kynžvart!“ - Následující ráno mi byl doručen malý, dobře zavázaný balíček a v něm dotyčná dýka i s papírem, na němž byly rukou císaře napsána tato slova: „Od chudého beduína“. »

Není divu, že prostořeká kněžna Pauline Metternichová dostala od svých současníků přezdívku „Mauline Petternich“, když si vzpomeneme, že německé Maul znamená prostořekou pusu (nebo „hubu“). Dýka k maškarnímu plesovému kostýmu francouzského císaře Napoleona III. ze zimní plesové sezóny 1859/1860 má od té doby skutečně už přes 140 let své místo ve vitríně kynžvartského zámeckého muzea.

zpět na ve znamení kuriozit II.