Pokaždé, když se u nás zdraží pivo, dají si ti "skalní" pivaři pár dní o jedno méně, aby se pak zase brzy vrátili ke svému obvyklému průměru. Piva se u nás vypije opravdu úctyhodné množství. Na náš průměrný roční výkon 162 litrů na osobu ostatní národy opravdu nemají. I když z tohoto objemu prý připadne asi tak 15 litrů na zahraniční turisty, i tak je tuzemská konzumace okolo 145 litrů piva na jednoho každého obyvatele včetně kojenců zřejmě nedostižná. Druzí Irové se svými 125 litry a třetí Němci se 122 litry piva ročně nám mohou jen závidět. I naši současní pravidelní konzumenti by však zřejmě jen nevěřícně kroutili hlavou, kdyby je nějaký stroj času přenesl do šestnáctého století. Tehdy se pivo pilo ke snídani, k obědu i k večeři a jako tekutý chléb si ho mohl dopřát téměř každý. Nikdy předtím ani potom nebylo v Čechách tolik pivovarů.
V roce 1566 získal Kynžvart právo trhu. Dvakrát ročně (vždy na sv. Markétu a na svátek Všech svatých) se ve městě konaly osmidenní trhy a po celý rok tu platilo celoroční právo týdenních trhů každý čtvrtek. Vaření piva a jeho prodej bylo však výsadou, kterou panovník uděloval zpravidla jen městům královským a takové štěstí Kynžvart neměl. Zdejší měšťané si proto sami vařit pivo nesměli. Pili pivo z tepelského kláštera, kde byl pivovar založen už roku 1200 a na cestách si dopřáli vyhlášené pivo z Rokycan, Slaného nebo Žatce.

Už koncem 16. století byl v údolí pod kynžvartským hradem postaven nový renesanční zámek. Kynžvartské panství bylo nejprve v držení Jiřího Petra ze Švamberka a Jana Sebastiána ze Švamberka a někdy před rokem 1585 byl Kynžvart postoupen chebskému purkrabí Hanušovi Sebastiánovi z Cedvic a na Libštejně. Zřejmě právě pánové z Cedvic postavili někdy na přelomu 16. a 17. století nedaleko nového sídla svůj zámecký pivovar jako docela přirozenou součást hospodářských zámeckých budov. Nejstarší zachované zmínky o pivovaru jsou už z roku 1606. Vaření piva bylo pro každé panství velmi výnosným podnikem a zisky z pivovaru tvořily někde i 30-40 % všech příjmů. O kvalitě a chuti tehdejšího piva si nedělejme žádné iluze. Vařilo se ho několik druhů. Pšeničnému pivu se říkalo pivo bílé a ječné pivo bylo černé, červené nebo také "staré". Pivo nebylo příliš trvanlivé a pro zvýšení trvanlivosti se někdy přidával jalovec. K dostání byly i levné patoky, které se vyráběly dalším vyluhováním sladového mláta. Panský pivovar měl monopol, takže žádný hospodský nesměl prodávat konkurenční pivo, i když by bylo kvalitnější. Než vznikl v 19. století pivovar ve městě, bouřili se proti tomuto monopolu obchodníci i pivaři.

V roce 1693 byl u kynžvartského zámeckého pivovaru vyhlouben skalní pivovarský sklep, který dostal později svůj název "U krásné lípy". Obrovský sklep, zahloubený do skalního podloží, byl 200 let každoročně využíván na uskladnění pivovarského chladírenského ledu, který ve vlhkém prostředí se stálou teplotou vydržel od zimy až do konce léta. Dodnes stojí vedle pivovarského sklepa mohutná lípa velkolistá, která je nejstarším stromem v zámeckém parku. V roce 1740 nechal hrabě Johann Hugo Franz von Metternich zámecký pivovar částečně rozšířit. Objekt byl ale už tehdy velmi zchátralý. Několikrát bylo v letech 1788-1801 vedeno jednání o jeho nutné opravě. Další hrabě Franz Georg von Metternich však neměl dost peněz. Rodina přišla při prusko-francouzské válce v roce 1792-1794 o veškeré své majetky v Porýní a teprve v roce 1803 dostal hrabě od císaře Františka I. knížecí titul a nové panství v Ochsenhausen jako náhradu. K obnově a přestavbě zámku a celého areálu tak přistoupil až jeho syn, rakouský státní kancléř Clemens von Metternich v letech 1820-1839. Z Vídně povolaný architekt Pietro Nobile nechal někdy kolem roku 1822 starý barokní pivovar přestavět do jeho dnešní podoby. Pivo se tu pak vařilo nepřetržitě až do roku 1905. Tehdy se novým majitelem panství stal zadlužený kancléřův vnuk Clemens Wenzel. Byl to hazardní hráč s upřímným a vřelým vztahem ke všemu, co teče. Přesto nechal z pivovaru demontovat veškerou výrobní technologii, aby ji mohl prodat a zaplatit dluhy. Od té doby čeká opuštěný pivovar na svou novou příležitost. Některé zprávy z poslední doby jsou poměrně optimistické. Snad se zase někdy napijeme piva z kynžvartského zámeckého pivovaru.

zpět na o kynžvartě