Biologie, ekologie, výskyt a rozšíření

Borovice vejmutovka (Pinus strobus), česky též borovice bílá, pochází ze severovýchodní části Severní Ameriky. Ve své domovině vytváří rozsáhlé lesní porosty od Kanady až po Apalačské pohoří. Do Evropy byla dovezena v 18. století, kde si rychle našla uplatnění především v parcích, arboretech a lesních kulturách.

Jedná se o statný jehličnatý strom dorůstající výšky 30–40 metrů, výjimečně i více. Typickým znakem jsou měkké, jemné jehlice vyrůstající v svazečcích po pěti, modrozelené barvy, a dlouhé, štíhlé šišky. Koruna je v mládí kuželovitá, později se stává nepravidelnou a malebně rozložitou.

Borovice vejmutovka preferuje hlubší, mírně kyselé až neutrální půdy a dostatek vláhy. Je poměrně citlivá na znečištění ovzduší a na houbové choroby, především na rez vejmutovkovou, což omezuje její lesnické využití v některých oblastech Evropy.

Význam krajinný, hospodářský a estetický

Z krajinného hlediska je borovice vejmutovka významná svou schopností vytvářet světlé, vzdušné porosty a působit jako stabilizační prvek v parkové i lesní krajině. Její kořenový systém přispívá k ochraně půdy před erozí, zejména na svazích a v členitém terénu.

Hospodářský význam měla zejména v minulosti, kdy byla v Severní Americe ceněna pro své lehké, měkké a dobře opracovatelné dřevo, využívané ve stavebnictví, truhlářství i lodním průmyslu. V Evropě se dnes uplatňuje spíše okrajově.

Estetická hodnota borovice vejmutovky je však mimořádná. Jemná textura jehlic, elegantní linie větví a prosvětelný charakter koruny z ní činí vyhledávanou solitéru i součást parkových skupin. Často bývá vysazována v krajinářských parcích anglického typu, kde podporuje pocit klidu, přirozenosti a prostorové hloubky.

Význam borovice vejmutovky v kynžvartském zámeckém parku

V kynžvartském zámeckém parku představují borovice vejmutovky významný prvek historické parkové kompozice, a to nejen po stránce estetické, ale i funkční. Jejich výsadba souvisí s obdobím vrcholné krajinářské tvorby 19. století, kdy byl park formován jako promyšlený celek založený na průhledech, orientačních osách a jemně vedeném pohybu návštěvníka krajinou.

Díky své charakteristické, vzdušné koruně a měkké siluetě byla borovice vejmutovka v krajinářských parcích často využívána jako orientační strom – k označení rozcestí, křižovatek cest nebo jiných významných bodů v prostoru. Její tvar je dobře čitelný z dálky a zároveň nepůsobí rušivě, což z ní činilo ideální dřevinu pro nenápadné, avšak účinné vedení pohybu návštěvníků parkem.

Kynžvartský park je v tomto ohledu výmluvným příkladem. Zdejší vejmutovky často stojí na strategických místech parkové sítě cest, kde plní roli tichých orientačních bodů a přirozených akcentů v krajině. V kontrastu s tmavšími jehličnany a listnatými dřevinami vytvářejí světlejší, jemnější ohniska prostoru, která podporují čitelnost kompozice i její estetickou rovnováhu.

Borovice vejmutovka tak v kynžvartském zámeckém parku nepůsobí pouze jako solitérní ozdoba, ale jako plnohodnotný funkční prvek historické parkové architektury. Je živým svědkem doby, kdy byl park chápán jako harmonický celek, v němž každý strom nesl nejen estetickou hodnotu, ale i konkrétní význam v prostoru a příběhu krajiny.

Areál zámku Kynžvart se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Vzhledem k tomu, že borovice vejmutovka je nepůvodním druhem, není její nová výsadba v tomto území žádoucí. Správa zámku Kynžvart však zároveň usiluje o respektování a zachování původní krajinářské kompozice parku, který je chráněn jako historické umělecké dílo. Péče o stávající exempláře borovice vejmutovky je proto vedena s ohledem na památkovou hodnotu parku i na ochranu přírody, v rovnováze mezi historickou kontinuitou a současnými principy péče o chráněné území.

Seriál o významných stromech kynžvartského zámeckého parku postupně představuje dřeviny, které formují jeho jedinečný charakter a přispívají k jeho mimořádné hodnotě.

Informace:

Zámek Kynžvart patří mezi nejvýznamnější památky ve správě Národního památkového ústavu. Památkový areál patří se svými 245 hektary mezi největší v České republice. Je držitelem ceny Europa nostra. Nesmírně cenné jsou dochované sbírky po šlechtických majitelích. Nejznámějším představitelem je kníže Klement Václav Lothar Metternich-Winneburg, kancléř císařů Františka I. a Ferdinanda I. Kancléř na zámku založil jedno z prvních muzeí v Evropě. Dodnes na zámku můžeme obdivovat cenná umělecká díla Antonia Canovy, Bernarda Strigela, kolekce antických mincí, daguerrotypií, grafik a zbraní. Na zámku se nachází třetí největší egyptologická sbírka v České republice. Významná je v evropském kontextu kynžvartská knihovna se sbírkou rukopisů (nejstarší dílo je z 8. století). Oblíbeným cílem návštěvníků je i kabinet kuriozit. Součástí sbírek je movitá národní kulturní památka Kynžvartská daguerrotypie, která je zapsána mezi movité památky UNESCO do registru Paměť světa.

Bc. Štefan Brštiak, referent pro veřejnost zámku Kynžvart, tel.: 773 776 631, e-mail: brstiak.stefan@npu.cz

Více informací o zámku a jeho provozu: www.zamek-kynzvart.cz