Tajemství nejstarších fotografií: vzácné daguerrotypie procházejí citlivou konzervací
V rámci projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů, jehož letošním tématem je Šlechta na cestách, měli návštěvníci zámku Kynžvart mimořádnou příležitost nahlédnout do restaurátorského ateliéru a poznat proces konzervace devíti vzácných daguerrotypií ze zámeckých sbírek. Tyto historické fotografie připomínají počátky fotografování i dobu, kdy se snímky z cest stávaly cennými osobními památkami. Kynžvart je přitom spojen také s mimořádným unikátem – Kynžvartskou daguerrotypií, dílem samotného vynálezce této fotografické metody, která je zapsána do registru Paměť světa UNESCO.
Každá daguerrotypie je originál
V sobotu 17. října 2026 se na zámku Kynžvart otevřely dveře restaurátorského ateliéru, kde v současnosti probíhá konzervace devíti nejstarších daguerrotypií ze zámeckých sbírek. Zájemci tak mohli zblízka poznat náročnou práci odborníků, kteří pečují o jedinečné památky počátků fotografie.
Daguerrotypie představovala první prakticky využitelnou a široce rozšířenou fotografickou metodu. Její vynález zásadně proměnil možnosti zachycování obrazu a položil základy dalšího rozvoje fotografie.
Zámek Kynžvart uchovává také mimořádně cennou Kynžvartskou daguerrotypii, kterou zhotovil sám vynálezce této techniky Louis Jacques Mandé Daguerre. Tento unikátní předmět je zapsán do mezinárodního registru Paměť světa UNESCO a připomíná zásadní okamžik v dějinách fotografie. Kynžvartské sbírky tak uchovávají několik významných svědectví o počátcích tohoto převratného vynálezu.
Od technického zázraku k suvenýru z cest
Po svém představení se daguerrotypie rychle rozšířila do různých částí světa. Z původního technického zázraku se postupně stal exkluzivní fenomén, který našel své místo také v cestování. Lidé si chtěli z navštívených míst odvézt hmatatelnou vzpomínku v podobě fotografického portrétu či momentky. Touha zachytit zážitky z cest a uchovat si je pro budoucnost přitom přetrvala až do dnešních dnů.
Právě toto propojení fotografie a cestování zapadá do letošního tématu projektu Národního památkového ústavu Rok po stopách šlechtických rodů – Šlechta na cestách. Daguerrotypie jsou dokladem nejen technického pokroku, ale také proměny způsobu, jakým lidé zaznamenávali své zážitky a uchovávali vzpomínky.
Konzervace vyžaduje respekt i trpělivost
Péče o historické daguerrotypie patří k mimořádně náročným restaurátorským úkolům. Jejich povrch je velmi citlivý a možnosti zásahů jsou technicky omezené. V počátcích této fotografické metody navíc ještě neexistovaly dokonale ustálené a přesně opakovatelné postupy. Její průkopníci byli často experimentátory, kteří hledali nejlepší způsob, jak dosáhnout výsledného obrazu.
I proto se jednotlivé daguerrotypie mohou výrazně lišit svými vlastnostmi a detaily. Každá deska je v určitém ohledu originálem, který vyžaduje individuální přístup.
Restaurátoři proto musí nejprve důkladně prozkoumat konkrétní předmět, jeho stav i způsob vzniku. Teprve na základě těchto poznatků mohou zvolit vhodný postup konzervace. Jakýkoli zásah musí být pečlivě zvážen, aby nedošlo k poškození nenahraditelného historického svědectví.
Nová expozice představí vzácné památky
Konzervace devíti nejstarších daguerrotypií je přípravou na jejich další prezentaci veřejnosti. V roce 2027 by měly být představeny v nové expozici s názvem Kynžvartská daguerrotypie, památka UNESCO.
Návštěvníci tak budou mít příležitost poznat příběh počátků fotografie i mimořádné místo, které v jejích dějinách zámek Kynžvart zaujímá. Dochované daguerrotypie připomínají, že za každým historickým obrazem se skrývá nejen konkrétní okamžik, ale také příběh lidí, jejich cest a touhy uchovat si vzpomínky pro budoucnost.
